na Blog.cz

FOTKY:

Hned z kraje této recenze si musím na hlavu nasypat aspoň kýbl popele, protože než se mi tenhle nádherný vinyl - předmět dnešní recenze dostal do rukou a hlavně do uší, tak jsem o existenci klatovských Asmodeus neměl nejmenší tušení. Nicméně jednoho krásného večera loni na podzim mi jej kámoš přinesl do hospody s tím, že je to prostě bomba a abych si to koukal co nejdřív pustit. Doma jsem desku odložil do police a ještě nějakou chvíli trvalo, než na ní přišla řada. Ovšem když ten téměř slavnostní okamžik nastal a já vinyl obřadně položil na gramec, tak mi hned po prvních tónech úvodního nářezu "Jsem okvětí" spadla čelist až na zem a já se nestačil divit, jak je možné, že jsem se, dosud s tvorbou těchto Géniů nesetkal. Protože vězte, že hudba vylisovaná do modrých drážek je prostě fantastická, úchvatná, geniální, mysteriózní, dokonalá a jistě by se našlo mnoho dalších superlativ, ale stejně nemá cenu to popisovat - to se prostě musí slyšet! Původně album vyšlo již 15. 12. 1992 (alespoň dle informací na stránkách skupiny: http://www.asmodeus.info/, které doporučuji navštívit), ale pouze na CD. Na jediném opravdovém nosiči v limitovaném nákladu 500 kusů spatřilo světlo světa až loni zásluhou labelu Magick disk musick a za to by je měl někdo vytesat do kamene a pozlatit jim ruce. Skutečně záslužný čin! Jen pro zajímavost - na vinylu se v roce 1992 objevily pouze dvě skladby z tohoto famózního díla - konkrétně "Tenkrát na západě" a "Muka Existence". Jedná se o kompilaci Ultra Metal vol. II, která vyšla na labelu Monitor. Ale zpět k desce samotné. Jedná se skutečně o veledílo a to doslova po všech stránkách. Počínaje krásným, do modra laděným obalem a modrým vinylem včetně přiloženého velkého plakátu s motivem obalu. Samozřejmě nechybí texty a pár fotek kapely. Někdo si dal prostě záležet. A po hudební stránce je to prostě skvost. Kapela hraje to, k čemu by se nejlépe hodilo přirovnání techno-thrash. Již jsem zmínil úvodní skladbu "Jsem okvětí", ve které kapela to kapela naplno rozbalí a předvede co v ní je. Bezchybná práce rytmické sekce, kytarové výjezdy jakbysmet. Má to ohromnou energii a na koncertech se na to musí pařit skvěle. Zpěvák Miloš Bešta má úžasný vokál - nepřehání to s řevem a zpívá zkrátka chlapsky. Prostě tak, že se to k tomu nářezu skvěle hodí. A aby to nebyl jenom nářez, tak se sem tam ozve klarinet a to je teprve pastva pro uši. Velmi nápadité a pasuje to tam, jak prdel na hrnec. Další skladby - titulní Prosincová noc…a Panoptikum jsou střižené podle stejného mustru a stejná radost je poslouchat. První změna nastane se "Světlem", protože to je krátká, ale famózní instrumentálka a oproti předchozímu nářezu přináší určité zvolnění. Tady je slyšet, jak se kluci s nástroji úplně mazlí a jak je to hraní moc baví. A pozor přicházejí "Živí mrtví" a mějte se na pozoru, nebo vás sežerou zaživa. Můžete sice utéct do "Města padlých soch", ale nevím, jestli vám to bude něco platné, protože před tímhle masakrem se prostě jenom tak neschováte. Poslední skladba na straně A - slyším známý motiv hraný na foukací harmoniku - sakra to už jsem někde slyšel…pro jistotu mrknu na obal - no jasně - "Tenkrát na západě". To by se mistr Ennio Morricone asi velmi divil, kdyby slyšel, do jakého nářezu kluci napasovali jeho snad nejznámější věc. Jedním slovem fantastické! Otáčím desku a jede se dál. "Muka existence" pokračují v tom správném thrashovém tempu a já si jenom blaženě medím. Následující "Litanie proti strachu" má paradoxně delší název, než je samotná skladba. Ta trvá totiž jenom snad vteřinu a její celý text zní: Strach zabíjí! Takže tímto dostal song You Suffer od grindových tatíků Napalm Death vážnou konkurenci. Všeobecně je totiž právě tato skladba z jejich debutu Scum považována za vůbec nejkratší na světě. Po téhle legrácce nastupují Hrdinové, čili "Heroes" a to je snad vůbec nejtvrdší a nejrychlejší věc na albu. To už jenom čumím s otevřenou hubou a nestačím se divit, kde se to v nich bere. I strana B má svojí instrumentálku ukrytou pod názvem "Stvořitel". Opět dokonalá souhra všech nástrojů a opět krása nesmírná. Předposlední "Kolaps" přesně vystihuje můj stav - jsem skutečně na pokraji kolapsu celého organismu, ovšem v tom nejlepším slova smyslu. A když jsem slyšel poslední song "Zmoshek", tak jsem myslel, že vážně omdlím. Je to totiž dokonalá parodie na dechovku a kluci jí zahráli tak, že jsem jim to sežral i s navijákem. A jako dva závěrečné bonusy? Nikdy jsem vánoční koledy moc nemusel, ovšem jejich verze Veselých vánoc a Rolniček mě poslaly do kolen. To je prostě SÍLA! Otáčím volume doprava a usmívám se jako blbeček. Tahle deska prostě NEMÁ jedinou chybu! Jenom pro srovnání - rok předtím vyšlo jedno z nejzásadnějších alb thrashového žánru Sepulturovské ARISE. A ať se snažím, jak se snažím, ať špicuji uši, jak chci, tak nemůžu najít skutečně vůbec NIC, proč by mělo být tohle album klatovských rarachů byť jen o chlup horší. Naopak - v tomhle pomyslném souboji mají Asmodeus navrch - jednak proto, že Prosincovka je jejich debut, kdežto Sepultura měla v té době přeci jenom ve studiu už něco za sebou a hlavně na Brazilce dohlížel v Morrisoundu PAN PRODUCENT Scott Burns a od toho se jaksi neočekává nic jiného než ten nejlepší výkon. Závěrem musím pochválit zvuk. Trochu jsem se totiž bál, když jsem na obalu uviděl samolepku s poznámkou, že se remasterovalo z původních pásek. Vím z vlastní zkušenosti, že někdy podobné remastery nedopadnou nejlépe a někdy je to vyloženě průser (viz loni vydaný vinylový box Slayer), ale tady se naštěstí nic takového nestalo. Zvuk je tvrdý jako křemen a krásně čistý - každý nástroj má svoje místo. Tenhle vinyl má ode mě obrovskou jedničku s šest set šedesáti šesti hvězdičkami a čestné místo v mojí sbírce. Jo a taky velmi vřelé doporučení pro všechny, kdo ještě neměli tu čest.